🌊 Co je vlastně Fishermen’s Trail a Rota Vicentina?
Možná jsi už někde zahlédl/a fotky nekonečných útesů nad oceánem, oranžových skal a úzkých pěšinek vinoucích se podél pobřeží. Přesně to je Fishermen’s Trail, jedna z nejkrásnějších dálkových tras v Evropě, která je součástí širší sítě tras zvané Rota Vicentina.
Rota Vicentina je několikadenní (klidně i několikatýdenní) trail na jihozápadě Portugalska, který kombinuje pobřežní i vnitrozemské trasy. Najdeš tu dvě hlavní varianty:
- Fishermen’s Trail – vede převážně podél oceánu, přes útesy, pláže a písek
- Historical Way – víc ve vnitrozemí, mezi vesničkami, poli a lesy
👉 My jsme šly zhruba 80 % Fishermen’s Trail, ale občas jsme se napojily i na klasickou Rota Vicentina trasu, hlavně tam, kde to dávalo větší smysl (méně písku, kratší varianta, doplnění zásob ve vesničce nebo obcházení brodů).
🧭 Jak se značí trasa?
Jedna z věcí, která mě mile překvapila, je značení.
- Fishermen’s Trail je značený zeleno-modrými pruhy
- Rota Vicentina (Historical Way) má značení červeno-bílé
Značky najdeš:
- na kamenech
- dřevěných kůlech
- stromech
- nebo i přímo na útesech
👉 Upřímně – ztratit se tady je skoro umění. Značení je přehledné a časté, takže i bez navigace se jde úplně v pohodě.

✨ Proč jsem si vybrala zrovna tuhle trasu?
Pro mě Fishermen’s Trail nebyla jen obyčejná turistická trasa. Byla to cesta, která mě nutila zpomalit a vnímat každý krok, každý dech. Každý den jsme šly podél oceánu a já cítila vítr ve vlasech, slanou vůni moře a burácení vln, které se lámaly o nekonečné útesy. Ty výhledy – nekonečný horizont, tyrkysové vody a oranžové skály – je něco, co mě nabíjí neskutečnou energií.
Šla jsem sem s cílem odpojit se od každodenního shonu a pozorovat krásy oceánu. A opravdu se mi to povedlo. Nemusela jsem řešit nic jiného než kolik toho ujdu, kde si doplním vodu, kde strávím noc a co budu jíst. Přitom jsem cítila každý sval a byla naprosto přítomná v každém okamžiku.
Po tom, co jsem sepsala můj příběh z trailu Rota Vicentina, jsem si řekla, že bych mohla odpovědět i na otázky:
👉 Jak jsme řešily letenky a přesuny z a na letiště?
👉 Jak jsme plánovaly trasu – etapy? Kde jsme spaly? A jak jsme řešily jídlo?
👉 Co jsem si s sebou zabalila?
👉 Jestli mě něco na trase překvapilo – mile či nemile?
A přesně proto vznikl tenhle článek.
Najdeš tu všechno praktické – bez příkras, ale i bez zbytečného strašení. Prostě realita, která ti pomůže se na tenhle trail připravit tak, aby sis ho užil/a stejně jako já.
✈️ Letenky a doprava
Letěly jsme se společností Ryanair. Trasu jsme šly v termínu 25.02.2026 – 06.03.2026.
- tam: Krakov (Polsko) → Lisabon (Portugalsko)
- zpět: Faro (Portugalsko) → Krakov (Polsko)
👉 Zpáteční letenky s priority (větší kabinové zavazadlo + malý batoh) nás vyšly na 3 984 Kč na osobu.
Z Lisabonu jsme pokračovaly autobusem Rede Expressos do Porto Covo, kde trail začíná. Využít se dá také spoje FlixBusu, ale ty nám nevyhovovaly časově. Doporučuju koupit lístky předem, jelikož jezdí jen dva tři spoje denně. Z našeho cíle ve městě Lagos jsme se na letiště ve Faro dostaly také autobusem Rede Expressos. Tentokrát ale 30ti minutovým přestupem v Albufeira. Lístek lze však koupit jako jeden spoj (automaticky započítaný přestup).
- Lisabon -> Porto Covo (přímý spoj, doba jízdy: 02h 35m, cena 6,95€)
- Lagos -> Faro (1x přestup v Albufeira, doba jízdy: 02h 30m, cena 7,30€)
Do Lisabonu jsme přiletěly den předem, přespaly a ještě si stihly skočit do Decathlonu pro trekové hole (které se nakonec ukázaly jako naprostý gamechanger). Druhý den nás autobus vysadil kolem 11:30 – a přesně tak, jak to zní, jsme prostě vystoupily… koupily svačinu… a rovnou vyrazily na trasu.
Poslední den, kdy jsme došly do Lagos, daly si zasloužené jídlo, prošly město… a večer už jsme nasedly na autobus směr letiště Faro. Autobus nás dovezl přímo před letiště ve Faru a odtud jsme šly asi 15 minut pěšky na ubytování. Druhý den ráno už jen rychlé vstávání a let domů.

🗺️ Jak jsme si naplánovaly trasu
Šly jsme trasu:
👉 Porto Covo → Lagos (cca 210 km / 8 dní)
Celé jsme si to naplánovaly dopředu:
- kolik km denně
- odkud kam půjdeme
- kde budeme spát
Díky tomu jsme mohly jít nalehko – bez stanu a spacáku.
👉 Jedna důležitá věc, kterou bych zdůraznila:
počítej kilometry od ubytování k ubytování, ne jen mezi městy (my jsme na to jednou doplatily 😄)
🛏️ Ubytování po trase
Ubytování jsme řešily přes Booking a rozložily jsme si ho podle etap:
- Lisabon (den příletu) – MASA Hotel & Spa Campo Grande Collection
- Vila Nova de Milfontes – Sol da Vila
- Zambujeira do Mar – Breathe In
- Odeceixe – Casa Dorita
- Aljezur – Utopia
- Carrapateira – Casa Da Estela
- Sagres – Sagres Time Apartamentos
- Luz – Belavista Da Luz
- Faro letiště – Skynest 59 Faro Airport Guest House
👉 Standard byl různý:
- někde jednoduché a chladnější
- jinde krásné, útulné a s domácí atmosférou
- a jeden zasloužený hotel s wellness
💡 Co bych doporučila:
- vybírat podle lokality (ať zbytečně nenachodíš km navíc)
- koukat na recenze ohledně tepla (hlavně mimo sezónu)
- ideálně mít snídani nebo obchod poblíž, a nebo si nakoupit dostatečné zásoby jídla a pití den předem

⏱️ Kolik jsme denně ušly?
- denní vzdálenosti: cca 20–39 km
- celkem: 210 km / 8 dní
👉 Kombinovaly jsme delší výzvy s kratšími odpočinkovými dny. Příště bych si trasu rozdělila o jednu či dvě etapy víc, abych si útesy a pláže mohla užít o něco déle.
💡 ideální je najít si vlastní tempo – není potřeba kopírovat trasu.
🍽️ Jídlo a voda
Kombinovaly jsme vlastní zásoby a nákup a restaurace po cestě.
S sebou jsem si zabalila: 4 dehydratovaná jídla (Adventure menu, Leaders), MANA v prášku, proteinové tyčinky a vzorečky proteinu, směs oříšků a sušené ovoce. Na ochucení vody jsem si koupila hydratační kostičky Waterdrop.
Každý den jsme si zašly koupit vodu a svačinku. A večer jsme si většinou zašly na větší jídlo do restaurace.
💧 Voda = nejdůležitější věc
Tohle bych klidně zvýraznila:
👉 vodu fakt nepodceň, ideální je za mě mít alespoň 2 litry s sebou
- obchody nejsou všude
- některé úseky jsou úplně bez civilizace
- slunce + vítr + písek = rychlá dehydratace
🎒 Co jsem měla v batohu (a co bych vzala znovu)
Můj turistický batoh: 35l z Decathlonu – za mě ideální velikost. Nesla jsem cca 10–12 kg (podle toho, kolik vody jsem zrovna měla u sebe).
👕 Oblečení
- 3 legíny + 1 kraťasy (příště bych legíny vzala jen dvoje)
- 3 trička + 1 dlouhý rukáv
- 2 mikiny
- větrovka + nepromokavá bunda
- kšiltovka + čelenka (osobně jsem čelenku nevyužila, ale veřím, že někomu vítr nemusí dělat dobře na uši)
- oblečení na spaní
- vysoké ponožky
- trailovky (1 na noze, 1 v batohu na vystřídání)
- pantofle
- plavky
👉 Návleky proti písku jsem měla, ale moc mi nepomohly. Očividně jsem zvládla písek do boty nabírat i přes něj.
🧰 Výbava
- rychleschnoucí ručník
- termoska
- plastové příbory + krabička
- hrneček
- powerbanka
- pláštěnka na batoh
- sluneční brýle
- sportovní hodinky
- sluchátka
- obal na mobil s popruhem přes tělo (ten jsem si na cestování oblíbila)
- čelovka (nevyužily jsme, ale může se hodit)
- podsedák
- trekové hole (koupily jsme až v Lisabonu)
🧴 Kosmetika
- SPF na obličej (v létě určitě i na tělo)
- základní hygiena
- gumičky, hřeben
👉 Co bych příště přidala: repelent
💊 Lékárnička
- náplasti na puchýře
- dezinfekce
- oční kapky
- prášky na bolest
- hřejivé bylinkové náplasti na svaly a klouby
- hořčíkový krém na bolavé nohy (opravdu doporučujeme)
🌍 Jaká je krajina na trailu
Co mě chvátilo bylo, jak se krajina postupně mění. Začínáš na divokém západním pobřeží s nekonečnými písečnými plážemi, dunami a burácejícím Atlantikem. Každý krok v písku a šum vln mě naplňoval energií.
Postupně se objevují první útesy – zprvu tmavé, pak postupně oranžové a žluté, tvořené vápencem a pískovcem. Díky erozi tu vznikají jeskyně, skalní oblouky a dramatické vyhlídky do oceánu. Kontrast oranžových útesů s tyrkysovou vodou je dechberoucí.
Mezi útesy se střídají zelené louky, pastviny a křoviny, sem tam stromy. V jarním období, kdy jsme tam byly, kvetly divoké květiny a všude bzučely čmeláci – celá trasa tak působila živě a pestrou atmosférou. Některé úseky jsou tak opuštěné, že jsem se cítíla, že máme oceán jen pro sebe.
Pro mě je to právě tato proměnlivá krajina – od pláží přes tmavé útesy až po oranžové skály Algarve – co dělá z Rota Vicentina zážitek, na který nezapomenu.

🐾 Zvířata na trase
Na co se můžeš těšit:
- čápi hnízdící na útesech
- stáda krav, ovečky a kozy
- toulaví psi
- s trochou štěstí se může stát, že uvidíte z útesů i delfíny (bohužel ne v našem případě)
🌍 Co mě překvapilo (mile i nemile)
💛 Mile
- krásně a přehledně značená trasa (neztratíš se)
- milí a ochotní místní, všichni nás zdravili a když bylo potřeba, tak pomohli
- minimum lidí na trailu (ale nemůžu posoudit, možná jsme se jen trefili do dobrého období)
- napojení na přírodu a absolutní klid
- neuvěřitelná rozmanitost krajiny a krásné výhledy
- krásné detaily ve městech (mozaiky, dlaždice, domy)
🤏 Realita (kterou je dobré vědět)
- víc písku, než jsem čekala (třeba 60% trasy jsme se brodily pískem, z instagramu jsem měla mylnou představu o spoustě dřevěných chodníčcích)
- občas jsme procházely kolem hromádky odpadků
- otevírací doby obchodů (je dobré si zjistit předem, ať člověk nestrádá jídlo nebo vodu)
👉 nic z toho ale nezměnilo můj celkový dojem

Závěrem
Rota Vicentina, a hlavně Fishermen’s Trail, je podle mě jedna z těch tras, které ti zůstanou v hlavě ještě dlouho po návratu domů. Není to jen o kilometrech, ale o pocitu svobody, o výhledech na nekonečný oceán a o tom, jak si člověk postupně zvykne na jednoduchý režim – jít, jíst, spát a vnímat. Každý den přináší jinou krajinu, jiné světlo i jinou atmosféru, ale jedno mají společné – jsou nádherné.
Pokud se sem vydáš, připrav se na vítr a hlavně na písek, který ti bude dělat společnost víc, než možná myslíš. Ale věř mi, že to všechno za to stojí. Ten klid, prostor a energie oceánu se nedají jen tak popsat – to si musíš zažít.
Pokud tě zajímá celý příběh z cesty (se všemi emocemi, krizemi i momenty, kdy jsem jen stála a koukala na oceán), najdeš ho tady 👉 8 dní na Fishermen’s Trail: 210 km podél oceánu
A jestli se na trail chystáš, klidně mi napiš na instagram. Ráda poradím ❤️











